Bílí stín černého svědomí II.

8. června 2011 v 11:30 | Eliška Radová ( Fjord[ííík]* )
Tato povídka se od těch ostatních poněkud liší. Předem Vás upozorňuji, že neni nijak veselá, což podtrhuje i fakt, že je skutečná. Píšu jí s rozklepanou rukou i srdcem a je to asi vůbec poprvé, kdy se o to s kýmkoliv v takové míře dělím. Je to asi první povídka, u které vás prosím, abyste si kritiku nechali pro sebe. Mnohokrát děkuji, moc to pro mě znamená.

"Propadneš, a to jen kvuli své blbosti," šeptala dál klidným, naprosto vyrovnaným hlasem. Měla pravdu. Ne! Opět jsem se začala propadat do toho stavu. NE! Křičela jsem znovu ve své mysli.
"Podívej se na sebe. Podívej se, jaká jsi troska," pokračovala "řveš tady jako malé děcko a lituješ se. Myslíš jen na sebe. No uznej - co máma? Podívej se, jaké trápení jí přiděláváš. Takhle se jí za všechno, co pro tebe dělá odvděčíš?".
DOST! Už jsem nemohla dál. 'To přece není pravda. Já se snažím!' přesvědčovala jsem ve své mysli. Ale koho? Tu sedící naproti? Mámu? Sebe? Myslela jsem, že mi pukne hlava i srdce zároveň.
"Jenom tu překážíš a ty to víš,". 'To ne, já tu přece nepřekážím!' "Ale ano, překážíš, no pověz mi, k čemu tu jsi?" 'Já tu jsem protože...protože...NEPŘEKÁŽÍM TU! Nebo ano?' přemýšlela jsem. 'Ne! Dost! Vypadni! Já tě nebudu poslouchat!' snažila jsem se jí jakýmkoliv způsobem vyhnat. Začala se smát. Zpočátku jemně, ale postupně to stupňovala až v histerický smích.
"Ty jsi roztomilá," smála se, "vždyť se na sebe podívej. Jsi jen pouhý blázen. Ty mě nedokážeš vyhnat. Jsi slabá. Já jsem silná a ty se mi poddáváš. Neumíš se mnou bojovat a podvědomě ani nechceš, víš že mám pravdu." stále se smála. 'Ne! To není pravda! Já jsem silná! Nechci tě tu! Nemáš pravdu! To ty jsi tady slabá!' Už nic neřekla a jen se smála dál. Po chvýli začla ustávat bolest hlavy a nastala bolest nohou. Jakoby byli v těžkých okovech, nemohla jsem jimi hnout. Začlo mi být horko a jakoby teplota kolem mě stoupala. Ocitla jsem se ve vězení plamenů ohně.

Pokračování příště...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 vrania vrania | Web | 26. prosince 2011 v 23:29 | Reagovat

podobné pocity sú mi až príliš dobre známe...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama